Kostel sv. Bartoloměje
Kostel sv. Bartoloměje v Opatově na Moravě byl postaven roku 1844 péčí tehdejšího majitele panství v Brtnici u Jihlavy, hraběte z Collalta et San Salvatore (rodový erb Collaltů můžeme vidět nad obloukem průčelí klenby nad kněžištěm) . Kostel byl postaven na místě původního, daleko menšího kostela, který ale již v té době nedostačoval potřebám rozvíjející se oblasti. Nový kostel se stavěl kolem toho původního kostelíka a po dobu stavby ještě sloužil bohoslužebným účelům. Po dokončení nového, velkého kostela byl ten původní vybourán.
Historie varhan
Varhany postavil v roce 1846 zakladatel dílny a varhanářského rodu František Svítil starší z Nového Města na Moravě. Mají 16 rejstříků, ve dvou manuálech a v pedálu. Svítil tehdy ještě pracoval podle tradičních barokních vzorů, takže nástroj má zásuvkové vzdušnice a mechanické traktury, s dobovým tónovým rozsahem, s krátkými oktávami a repetujícím pedálem. Varhanní skříň obsahuje hlavní a pedálový stroj, positiv je v samostatné skříni, zabudované do zábradlí kůru. Hrací stůl je součástí skříně positivu. Barevnost manuálů je původní, inverzní.
Jde o jeden z nejlepších a nejlépe dochovaných nástrojů Františka Svítila staršího z Nového Města na Moravě. Svou autentičností hmotné i zvukové stránky překračuje hranice regionu a představuje kvalitní ukázku práce moravské varhanářské dílny z poloviny 19. století. Ve své době byl významnou součástí místní hudební kultury.
Varhaníci
Varhany spolehlivě sloužily bez větších zásahů potřebám liturgickým (průvod zpěvu lidu i sborového a sólového a mešních obřadů, slavnosti ….) i při hudebních produkcích téměř 180 let a za jejich hracím stolem se vystřídala dlouhá řada varhaníků.
Protože hudební život v tehdejším Opatově byl velmi bohatý a k dispozici bylo vždy dost muzikantů ovládajících velmi dobře hru na nejrůznější nástroje a ochotných se na hudebních akcích podílet, byl dle historických záznamů i výběr repertoáru velmi rozmanitý. Archiv opatovského kostela čítá přes 200 titulů autorů, kteří ovládali repertoár našich kůrů před jedním až dvěma staletími. Vliv měla zajisté i blízkost takových středisek hudby, jako jsou Jaroměřice nad Rokytnou (jistě se uplatnil vliv třeba rodu Míčů působících povětšinou právě tam), ale i jiných, jako Brtnice, Nová Říše, Třebíč ….. Také se vzpomíná, že opatovští muzikanti byli vyhledáváni kapelníky hudeb z širokého okolí pro doplnění jejich orchestrů.
Varhany dnes
Zub času, a hlavně červotoč si však vybírají svoji daň...
K současnému téměř havarijnímu stavu varhan přispěly i byť nevelké, ale i tak závažné, neodborné zásahy, provedené v minulosti ve snaze udržet při minimálních finančních možnostech opatovské farnosti varhany ve funkce schopném stavu. Všechny dosavadní, desítky let trvající snahy farnosti o zahájení záchranných prací na opravě varhan nenašly dosud u žádné z kompetentních institucí ani církevních ani u památkářů státních památkových úřadů žádnou odezvu. Proto se, vědoma si závažnosti ohrožení samotné existence vzácného nástroje, skupinka opatovských farníků rozhodla pokusit zahájit konkrétní kroky pro záchranu opatovských varhan a 4. listopadu 2024 zakládají Nadační fond Za záchranu opatovských varhan.